Největší finanční krize

Mississipská bublina

Za prasknutím této finanční bubliny stojí hlavně skotský dobrodruh John Law. Patřil mezi ty typy lidí, co si burzu a investování mýlili s kasinem. Po kontroverzní minulosti zavítal tento finanční alchymista počátkem 18. století na francouzský dvůr, který byl v zoufalé finanční situaci.

Pro své machinace získal vévody Filipa Orleánský, regenta Ludvíka XV., A podařilo se mu založit banku, která převzala správu královských příjmů a zároveň mohla vydávat vlastní bankovky. Law začal vydávat papírové bankovky, přičemž nepochopil, že takový projekt má úspěch pouze tehdy, pokud jsou peníze něčím kryté. V té době se předpokládalo, že v oblasti Mississippi a Louisiany se nacházejí velká ložiska diamantů a zlata.

Law založil Západoindická společnost pro obchod s Mississippi a spekuloval s jejími akciemi, které skupoval nebo prodával dále však bez rozmyslu vydával nové peníze. Ukázalo se, že pozitivní zprávy jsou nepravdivé, diamantová bublina splaskla a výsledkem byla velká inflace a nedůvěra Francouzů k papírovým penězům. Podle některých badatelů i tyto události byly příčinou Velké francouzské revoluce o třičtvrtě století později.

Energetická krize 2022
Rostoucí ceny a politická rizika
Již více než deset let od globální finanční krize se centrální banky na rozvinutých trzích setkávají s nízkou inflací. Ale v důsledku pandemie se spotřebitelské a výrobní ceny vyšplhaly na maximální hodnoty za několik dekád. Tento růst cen byl podpořen nesouladem nabídky a poptávky u komodit, jakož i narušením globálních dodavatelských řetězců. Ještě důležitější však je, že zvýšení cen, které bylo zpočátku odborníky po celém světě považováno za přechodné, zůstalo na vzestupu celé měsíce, což vyvolává otázky ohledně načasování a rozsahu měnové politiky. Téma energetické krize se prolíná nejméně polovinou rizik definovaných v seznamu Dun & Bradstreet. A to jsou:

Globální inflace: Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou energie doprovázejícím znovuotevření ekonomiky se pravděpodobně pro zimu na severní polokouli zhorší. A to dokonce v době, kdy OPEC+ nevyslechl americkou žádost na uvolnění dodávek ropy. Riziko růstu cen energií bylo největším problémem i ve 4. čtvrtletí loňského roku.
Problémy dodavatelských řetězců: Narušení odběratelsko-dodavatelských vztahů se v průběhu pandemie objevovalo opakovaně od polovodičů až po komodity. Toto riziko zůstalo zvýšené.

Energetická výzva pro Evropu: Summit COP26 – konference o změně klimatu – ještě v listopadu 2021 přinesla smíšené závěry týkající se opatření v oblasti klimatu. Největší riziko, které z toho vyplývá, je zmatek ohledně směru a tempa energetického přechodu. Zatímco tlak na dekarbonizaci na celém světě je zřejmý a země se přihlásily k emisním cílům, energetická krize způsobená nedostatkem uhlí ukázala omezení při plnění těchto cílů.

Fiskální obavy na rozvíjejících se trzích: Trvalý nebo náhlý nárůst cen by mohl přimět více rozvíjejících se trhů ke zpřísnění měnové politiky. To zvýší jejich náklady na obsluhu dluhu, což může vést ke snížení ratingu zemí a tlaku na státní rozpočty. Navíc to pravděpodobně sníží vyhlídky na globální ekonomický růst.