Vlády se snaží polít krajinu penězi a vyrobit pro firmy stroj času
Po celém světě se vlády snaží různými způsoby napomoci tomu, aby tyto vztahy přežili. Odkládají placení daní a odvodů, proplácejí mzdy, ručí za půjčky a podobně. Bude to velmi drahé, v porovnání s minulostí jde o nepředstavitelné sumy peněz. Ale mezi ekonomy je poměrně vzácná shoda, že i když to bude drahé, stále to je levnější, než kdyby se neudělalo nic.
Dokonce i mnozí pravicoví ekonomové, kteří jsou za normálních okolností zdrženliví vůči jakékoliv státní podpory a státním zásahem do ekonomiky, dnes volají po tom, aby stát rychle, plošně a ve velkém pomáhal firmám a jednotlivcům v problémech. Většina ekonomů totiž uznává, že šetřit třeba v dobrých časech, ale v těch špatných se má stát snažit ekonomiku podpořit a nakopnout.
Všichni vědí, že vztahy mají nevyčíslitelnou hodnotu. A do značné míry to platí i pro ekonomické vztahy, které jsou za standardních okolností zdravé a produktivní: mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, mezi vlastníkem a nájemcem, mezi objednatelem a dodavatelem. Vyplatí se utratit spoustu peněz na záchranu těchto vztahů, protože v budoucnu by to mělo vrátit.
Dobré zprávy jsou, že ekonomický pokles má i svá pozitiva
Naštěstí se tyto dobré zprávy netýkají jen firem jako herní vývojářské studia, Netflix nebo Zoom, které zažívají ekonomicky dobré časy z pochopitelných důvodů.
Ekonomický pád přináší i nečekané pozitiva. Český ekonom Tomáš Sedláček připomíná, že méně aut na silnicích znamená nejen méně znečištěného ovzduší, ale také méně dopravních nehod a to jsou další ušetřeny životy.
Další ušetřené životy přináší i menší znečištění ovzduší, například v Číně se takto podle ekonomů ušetřili již tisíce životů od počátku epidemie. Mnohé z věcí, po kterých volala superstar aktivistka Greta a další environmentalisté, se nyní staly realitou. Trochu paradoxně se dá říci, že málokdo udělal pro záchranu naší planety víc než koronavirus.
Po celém světě se vlády snaží různými způsoby napomoci tomu, aby tyto vztahy přežili. Odkládají placení daní a odvodů, proplácejí mzdy, ručí za půjčky a podobně. Bude to velmi drahé, v porovnání s minulostí jde o nepředstavitelné sumy peněz. Ale mezi ekonomy je poměrně vzácná shoda, že i když to bude drahé, stále to je levnější, než kdyby se neudělalo nic.
Dokonce i mnozí pravicoví ekonomové, kteří jsou za normálních okolností zdrženliví vůči jakékoliv státní podpory a státním zásahem do ekonomiky, dnes volají po tom, aby stát rychle, plošně a ve velkém pomáhal firmám a jednotlivcům v problémech. Většina ekonomů totiž uznává, že šetřit třeba v dobrých časech, ale v těch špatných se má stát snažit ekonomiku podpořit a nakopnout.
Všichni vědí, že vztahy mají nevyčíslitelnou hodnotu. A do značné míry to platí i pro ekonomické vztahy, které jsou za standardních okolností zdravé a produktivní: mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, mezi vlastníkem a nájemcem, mezi objednatelem a dodavatelem. Vyplatí se utratit spoustu peněz na záchranu těchto vztahů, protože v budoucnu by to mělo vrátit.
Dobré zprávy jsou, že ekonomický pokles má i svá pozitiva
Naštěstí se tyto dobré zprávy netýkají jen firem jako herní vývojářské studia, Netflix nebo Zoom, které zažívají ekonomicky dobré časy z pochopitelných důvodů.
Ekonomický pád přináší i nečekané pozitiva. Český ekonom Tomáš Sedláček připomíná, že méně aut na silnicích znamená nejen méně znečištěného ovzduší, ale také méně dopravních nehod a to jsou další ušetřeny životy.
Další ušetřené životy přináší i menší znečištění ovzduší, například v Číně se takto podle ekonomů ušetřili již tisíce životů od počátku epidemie. Mnohé z věcí, po kterých volala superstar aktivistka Greta a další environmentalisté, se nyní staly realitou. Trochu paradoxně se dá říci, že málokdo udělal pro záchranu naší planety víc než koronavirus.
Comment
Advanced mode Normal mode