If this is your first visit, be sure to
check out the FAQ by clicking the
link above. You may have to register
before you can post: click the register link above to proceed. To start viewing messages,
select the forum that you want to visit from the selection below.
Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky (FED) dnes řekl, že současná krize kolem koronavirus se nedá srovnat s Velkou hospodářskou krizí, která svět postihla v 30. letech minulého století. Podle něj se dá epidemie porovnat spíše s výraznou živelnou pohromou.
Velká hospodářská krize, označovaná také jako velká deprese, byla celosvětová ekonomická krize, která začala obrovským propadem akcií na americké burze New York Stock Exchange, 24. října 1929 a trvala až do poloviny 30. let 20. století.
"Je to velmi odlišné zvíře, než byla Velká krize," uvedl Bernanke pro CNBC. "Velká krize trvala 12 let a vycházela z lidských problémů," dodal.
Bývalý šéf Fedu v USA očekává ostrou recesi, ale také poměrně rychlé zotavení. Podle něj bude záležet na tom, jaký bude reálný dopad této krize na trh práce. Pokud se podaří zachovat pracovní místa, pak by mohlo být oživení poměrně rychlé, míní Bernanke.
A co si myslí o reakci Fedu? Bernanke pochválil vedení americké centrální banky a uvedl, že Fed byl v této situaci mimořádně aktivní.
Ako pandémia koronavírusu premenila globálnu ekonomiku
Pandemie COVID-19 vládne světu už dva roky. Oficiálně byl 1. prosince 2019 v čínském Wuhanu zaznamenán první případ se symptomy. Mezinárodní broker AMPE FX se v následující analýze zaměřil na vyhodnocení dopadu zdravotní krize na světovou ekonomiku během těchto dvou let.
Pandemie viru SARS-CoV-2 přerušila jedno z nejdelších období nepřetržitého hospodářského růstu, které svět zažíval od druhé světové války. V případě Spojených Států to dokonce byla vůbec nejdéle trvající prosperita za posledních 75 let. Zdravotní krize se však na globální ekonomice podepsala mnohem tvrději než předchozí finanční krize, která svět zasáhla v letech 2008 a 2009. A výrazně přispěla strukturálním změnám.
Koronavirová krize se od té finanční z období před 12 lety liší hned v několika ohledech. Za prvé způsobila hluboký hospodářský pokles po celém světě. Hrubý domácí produkt klesal v nejvyspělejších zemích světa iv zemích takzvaných emerging markets, iv nejchudších částech planety.
Propad globálního HDP v roce 2020 činil podle Mezinárodního měnového fondu 3,1 procenta (v roce 2009 jen 0,1%). Rozvinuté země se propadly o 4,5, rozvíjející se a méně rozvinuté o 2,1 (ty přitom před 12 lety zpomalily svůj hospodářský růst na 2,8 %).
Druhý podstatný rozdíl mezi oběma krizemi spočívá v tom, že finanční krize způsobila všeobecný pokles ekonomické aktivity spojený s propadem globální poptávky a útlumem prakticky všech národohospodářských odvětví. Vlády a centrální banky na krizi vyvolanou pandemií okamžitě zareagovaly masivní podporou poptávkové strany, a tak téměř celý hospodářský pokles zatížil nabídkové strany světového hospodářství.
Z toho vyplývá třetí odlišnost současné ekonomické krize, a sice nerovnoměrný dopad na jednotlivá odvětví. Zatímco první a plný zásah „schytali“ letecká doprava, cestovní ruch a automobilový průmysl, jiná odvětví zažila nevídaný boom. Jedná se především o farmaceutický průmysl nebo informační a komunikační technologie.
Podle studie Mezinárodní organizace pro civilní letectví se v roce 2020 počet letecky přepravených cestujících meziročně propadl o 60 procent. Přestože letos nastalo mírné oživení, globální letecký průmysl je stále asi o polovinu menší než v roce 2019. Absolutní úbytek cestujících byl loňského roku 2,7 miliardy a aerolinie přišly na tržbách o 371 miliard dolarů. Bilance letošního roku nemá být mnohem lepší.
Světová rada pro cestování a turistiku (WTTC) vyčíslila ztráty globálního turismu v roce 2020 na 4,7 bilionu dolarů, což z cestovního ruchu činí vůbec nejzasaženější odvětví na celém světě. Ještě v roce 2019 se turismus podílel na světovém HDP z 10,4 procenta. O rok později to už bylo pouhých 5,5 procenta, tedy přibližně polovina. V důsledku pandemie covidu zaniklo v cestovním ruchu přibližně 62 milionů pracovních míst. Největší propad tržeb nastal v zemích, které jsou na cestovním ruchu doslova životně závislé. Týká se to především málo vyspělých států. Nejvíce byl zasažen Karibik, kde příjmy z cestovního ruchu loni klesly meziročně o 58 %. Letošní bilance má být však ještě o něco horší.
Podle říjnových dat 2021 Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) se globální objem příjezdového cestovního ruchu za první pololetí letošního roku oproti roku 2019 zmenšil o 80 procent, zatímco loňský meziroční propad byl „pouze“ 73 procent. Celoroční data ale budou zřejmě o něco lepší, jelikož v nich ještě není započtena letošní letní turistická sezóna.
Třetím dosud poraženým sektorem je automobilový průmysl. Mezinárodní organizace výrobců automobilů (OICA) uvedla, že loňský pokles produkce dopravních prostředků byl 16 procent. Bylo tak vyrobeno o 78 milionů vozů méně než v roce 2019, což představuje úroveň srovnatelnou s rokem 2010.
Krize automobilového průmyslu však pokračuje i letos, a to kvůli chronickému nedostatku důležitých komponent, zejména polovodičů. Hrozí také nedostatek hořčíku, hliníku a dalších materiálů, bez kterých se výroba vozidel neobejde. První pololetí letošního roku sice přineslo meziroční nárůst počtu nových registrací o necelých 30 %, avšak září a říjen potvrdily, že cesta k předkrizovým úrovním je ještě dlouhá.
Zcela opačným směrem se v důsledcích koronavirové pandemie ubíral farmaceutický průmysl. Jeho globální obrat se v letech 2020 vyšplhal na 1,25 bilionu dolarů, což bylo asi o 1,6 procenta více než o rok předtím. Podobný trend má pokračovat iv letošním roce, jak uvedla analytická společnost Globe Newswire. Na růstu farmaceutického průmyslu se jednoznačně podepsala právě koronavirová krize, která mimo jiné urychlila vývoj vakcín a léků proti infekcím, které koronaviry způsobují.
Globe Newswire předpovídá, že do roku 2025 se globální farmaceutický trh zvětší na 1,7 bilionu dolarů a ročně tak naroste o průměrně osm procent. Mezi největší hráče v sektoru bude i nadále patřit pětice společností: Pfizer, Hoffmann-La Roche, Johnson & Johnson a Merck & Co.
Comment
Advanced mode Normal mode