Podle Borise Vujčiće, člena Rady guvernérů Evropské centrální banky, je polská ekonomika i bez přijetí eura ovlivněna rozhodnutími této instituce. V rámci své přednášky na konferenci „Zlatá léta – Budoucnost peněz v Polsku“, která se konala 25. března 2025 ve Varšavě, upozornil na potenciální výhody přijetí eura, přičemž nižší náklady na úvěry označil za zásadní faktor.
Vujčić, jenž zároveň zastává funkci guvernéra chorvatské centrální banky (HNB), sdílel zkušenosti Chorvatska s přechodem na euro. Podle něj ekonomické benefity výrazně převážily nad náklady, a to zejména v krátkodobém horizontu.
Hlavní přínosy přijetí eura podle Vujčiće zahrnují:
Jako příklad uvedl Chorvatsko, kde zahraniční dluh výrazně poklesl – z původních 77 miliard eur (115 % HDP) v prosinci 2022 na pouhých 0,5 miliardy eur (0,7 % HDP) po zavedení eura.
Dalším pozitivním efektem bylo sjednocení úrokových sazeb s eurozónou. Tento proces byl podpořen jak poklesem rizikové přirážky, tak vyšší likviditou bankovního sektoru.
Zavedení eura se rovněž ukázalo jako přínosné pro obchod, turistiku a investice, neboť eliminovalo nutnost měnových konverzí. Odhaduje se, že díky odstranění konverzních nákladů podnikatelský sektor ušetří přibližně 160 milionů eur ročně.
V otázce ekonomické odolnosti Vujčić zdůraznil, že euro posílilo stabilitu chorvatského hospodářství. Státní dluh je nyní výhradně v domácí měně, což znamená, že firmy, domácnosti i banky již nejsou vystaveny měnovému riziku.
Samozřejmě, s přijetím eura souvisí i určité náklady, které jsou však podle Vujčiće jednorázové a relativně nízké. Patří mezi ně:
Tuto „ztrátu kontroly nad měnovou politikou“ však označil spíše za teoretický než praktický problém, protože hospodářský cyklus Chorvatska je dlouhodobě sladěn s klíčovými ekonomikami eurozóny.
Navzdory globálnímu růstu inflace Vujčić uvedl, že dopad eura na spotřebitelské ceny byl zanedbatelný. Celkové náklady na přechod na euro se pohybovaly mezi 0,5–1,0 % HDP.
Ve svém závěrečném prohlášení Vujčić zdůraznil, že euro přineslo Chorvatsku trvalé ekonomické výhody, včetně vyšší finanční stability. Chorvatská ekonomika se od připojení k eurozóně vyvíjí příznivě, i přes složité vnější podmínky a zpřísněné finanční podmínky v Evropě. Podobné benefity by podle něj mohlo očekávat i Polsko, pokud by se rozhodlo k adopci eura.
💡 Jak se na přijetí eura díváte vy? Přineslo by Polsku stejný úspěch jako Chorvatsku?
Vujčić, jenž zároveň zastává funkci guvernéra chorvatské centrální banky (HNB), sdílel zkušenosti Chorvatska s přechodem na euro. Podle něj ekonomické benefity výrazně převážily nad náklady, a to zejména v krátkodobém horizontu.
Hlavní přínosy přijetí eura podle Vujčiće zahrnují:
- Odstranění rizika spojeného s výkyvy měnového kurzu 📈
- Snížení nákladů na půjčky 🌊
- Nižší transakční náklady 💸
- Zvýšenou stabilitu ekonomiky v době krizí ⚡️
Jako příklad uvedl Chorvatsko, kde zahraniční dluh výrazně poklesl – z původních 77 miliard eur (115 % HDP) v prosinci 2022 na pouhých 0,5 miliardy eur (0,7 % HDP) po zavedení eura.
Dalším pozitivním efektem bylo sjednocení úrokových sazeb s eurozónou. Tento proces byl podpořen jak poklesem rizikové přirážky, tak vyšší likviditou bankovního sektoru.
Zavedení eura se rovněž ukázalo jako přínosné pro obchod, turistiku a investice, neboť eliminovalo nutnost měnových konverzí. Odhaduje se, že díky odstranění konverzních nákladů podnikatelský sektor ušetří přibližně 160 milionů eur ročně.
V otázce ekonomické odolnosti Vujčić zdůraznil, že euro posílilo stabilitu chorvatského hospodářství. Státní dluh je nyní výhradně v domácí měně, což znamená, že firmy, domácnosti i banky již nejsou vystaveny měnovému riziku.
Samozřejmě, s přijetím eura souvisí i určité náklady, které jsou však podle Vujčiće jednorázové a relativně nízké. Patří mezi ně:
- Ztráta vlastní měnové politiky ⚖️
- Mírné zvýšení spotřebitelských cen 📊
- Náklady na změnu měny 💳
Tuto „ztrátu kontroly nad měnovou politikou“ však označil spíše za teoretický než praktický problém, protože hospodářský cyklus Chorvatska je dlouhodobě sladěn s klíčovými ekonomikami eurozóny.
Navzdory globálnímu růstu inflace Vujčić uvedl, že dopad eura na spotřebitelské ceny byl zanedbatelný. Celkové náklady na přechod na euro se pohybovaly mezi 0,5–1,0 % HDP.
Ve svém závěrečném prohlášení Vujčić zdůraznil, že euro přineslo Chorvatsku trvalé ekonomické výhody, včetně vyšší finanční stability. Chorvatská ekonomika se od připojení k eurozóně vyvíjí příznivě, i přes složité vnější podmínky a zpřísněné finanční podmínky v Evropě. Podobné benefity by podle něj mohlo očekávat i Polsko, pokud by se rozhodlo k adopci eura.
💡 Jak se na přijetí eura díváte vy? Přineslo by Polsku stejný úspěch jako Chorvatsku?