Německo plánuje obranný fond 200 miliard eur jako reakci na rostoucí hrozby
Německá vláda v čele s kancléřem Friedrichem Merzem zahájila jednání s Sociálně demokratickou stranou (SPD) o vytvoření nouzového
obranného fondu ve výši 200 miliard eur.
Tento návrh přichází v době, kdy Evropa čelí sílícím bezpečnostním hrozbám a kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa dávají jasně najevo, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za obranu Ukrajiny.
Jednání mezi vládními stranami se však neobejde bez komplikací. Blokační menšina v parlamentu, složená z krajně pravicových a krajně levicových stran, může zablokovat ústavní změny, které by umožnily další zadlužení státu k financování armády. To nutí vládu hledat alternativní způsoby financování, například prostřednictvím speciálního obranného fondu nebo změnou pravidel pro státní dluh.
Zvýšení vojenských výdajů na takovou úroveň naráží na ústavní omezení zadlužení, známé jako dluhová brzda. Vzhledem k tomu, že ve Spolkovém sněmu už neexistuje dostatečně silná většina pro změnu těchto pravidel, vláda zvažuje několik alternativních řešení:
Každá z těchto možností vyžaduje podporu dvoutřetinové většiny zákonodárců, což bude obtížné zajistit po zasedání nového parlamentu v březnu.
Německo tak musí urychleně jednat. Pokud by parlament nezvládl schválit obranný balíček před svým rozpuštěním, bylo by později obtížnější najít potřebnou politickou podporu. Friedrich Merz se proto snaží prosadit hlasování ještě před březnovým zasedáním nového parlamentu, aby se vyhnul komplikacím.
Plány na masivní investice do obrany už ovlivnily finanční trhy. Německé dluhopisy oslabily, protože investoři očekávají vyšší státní zadlužení. Naopak akcie obranných společností zaznamenaly růst. Například:
Celkově index evropských zbrojařských společností sledovaný bankou Goldman Sachs vzrostl od Trumpova vítězství v prezidentských volbách o 40 %.
Německý kancléř Friedrich Merz a předseda SPD Lars Klingbeil plánují další kolo jednání, kde se bude řešit možná dohoda o obranných výdajích. Koaliční jednání začnou 6. března, přičemž kancléř Olaf Scholz už naznačil možnost svolání mimořádného zasedání parlamentu. To by umožnilo schválit obranný fond ještě před nástupem nového parlamentu.
Podobný mechanismus byl použit v roce 1998 během konfliktu v bývalé Jugoslávii. Tento postup by však mohl vyvolat odpor opozičních stran, které by mohly obvinit vládu z obcházení demokratických pravidel.
(Věra Kunická, Deutsche borse)
Německá vláda v čele s kancléřem Friedrichem Merzem zahájila jednání s Sociálně demokratickou stranou (SPD) o vytvoření nouzového
obranného fondu ve výši 200 miliard eur.
- Německo jedná o vytvoření obranného fondu ve výši 200 miliard eur, aby posílilo armádu a zvýšilo bezpečnostní kapacity
- Politické překážky zpomalují rozhodnutí, protože krajní strany mohou zablokovat změny v zákonech o státním zadlužení
- Obranné akcie rostou, zatímco německé dluhopisy oslabují v očekávání vyšších státních výdajů na vojenské investice
Tento návrh přichází v době, kdy Evropa čelí sílícím bezpečnostním hrozbám a kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa dávají jasně najevo, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za obranu Ukrajiny.
Jednání mezi vládními stranami se však neobejde bez komplikací. Blokační menšina v parlamentu, složená z krajně pravicových a krajně levicových stran, může zablokovat ústavní změny, které by umožnily další zadlužení státu k financování armády. To nutí vládu hledat alternativní způsoby financování, například prostřednictvím speciálního obranného fondu nebo změnou pravidel pro státní dluh.
Zvýšení vojenských výdajů na takovou úroveň naráží na ústavní omezení zadlužení, známé jako dluhová brzda. Vzhledem k tomu, že ve Spolkovém sněmu už neexistuje dostatečně silná většina pro změnu těchto pravidel, vláda zvažuje několik alternativních řešení:
- Založení nového speciálního fondu – podobně jako v roce 2022, kdy byl vytvořen 100miliardový fond na modernizaci Bundeswehru.
- Rozšíření stávajícího fondu – navýšení již existujícího balíčku obranných výdajů o dalších 100 miliard eur.
- Úprava dluhové brzdy – což by umožnilo vyšší vládní výdaje na obranu, ale tato varianta je politicky obtížná.
Každá z těchto možností vyžaduje podporu dvoutřetinové většiny zákonodárců, což bude obtížné zajistit po zasedání nového parlamentu v březnu.
Německo tak musí urychleně jednat. Pokud by parlament nezvládl schválit obranný balíček před svým rozpuštěním, bylo by později obtížnější najít potřebnou politickou podporu. Friedrich Merz se proto snaží prosadit hlasování ještě před březnovým zasedáním nového parlamentu, aby se vyhnul komplikacím.
Plány na masivní investice do obrany už ovlivnily finanční trhy. Německé dluhopisy oslabily, protože investoři očekávají vyšší státní zadlužení. Naopak akcie obranných společností zaznamenaly růst. Například:
- Rheinmetall AG (Německo) – +2 %
- BAE Systems Plc (Velká Británie) – +2 %
- Leonardo SpA (Itálie) – +2 %
Celkově index evropských zbrojařských společností sledovaný bankou Goldman Sachs vzrostl od Trumpova vítězství v prezidentských volbách o 40 %.
Německý kancléř Friedrich Merz a předseda SPD Lars Klingbeil plánují další kolo jednání, kde se bude řešit možná dohoda o obranných výdajích. Koaliční jednání začnou 6. března, přičemž kancléř Olaf Scholz už naznačil možnost svolání mimořádného zasedání parlamentu. To by umožnilo schválit obranný fond ještě před nástupem nového parlamentu.
Podobný mechanismus byl použit v roce 1998 během konfliktu v bývalé Jugoslávii. Tento postup by však mohl vyvolat odpor opozičních stran, které by mohly obvinit vládu z obcházení demokratických pravidel.
(Věra Kunická, Deutsche borse)