Největší finanční krize

[Sasha]

Největší finanční krize

[Petr]

Amsterodamská krize tulipánů 1637.
Amsterodamská krize tulipánů je ekonomická krize, kterou lze považovat za jednu z prvních ekonomických krizí na světě. Amsterdam jak přístavní město se již v 16. století stal jedním z nejvýznamnějších obchodních center v rámci Evropy. V Amsterdamu byla založena východoindická společnost, vznik které se stal podkladem pro vznik prvního trhu s akciemi na světě.

V Holandsku se tulipány pro svůj jedinečný vzhled staly velmi populární komoditou. Díky tomu, že cibulky tohoto květu byly velmi vzácně se tyto cibulky staly pro akcionáře východoindické společnosti a také u jiných bohatých lidí ve městě symbolem jejich statusu s společenského postavení.
Nakolik vypěstování jedné cibulky vyžadovalo poměrně velmi dlouhou dobu (u některých nejvzácnějších tulipánů to bylo až 12 let), někteří obchodníci si chtěli zajistit příjmy za obchodování s touto velmi lukrativní komoditou i do budoucna. Proto vedle komoditní burze se začala rozvíjet i burza derivátů. Obchodníci cibulky tulipánů rozdělili podle jejich vzácnosti do různých cenových kategorií.

Ceny některých cibulek začaly stoupat do závratných výšek a některé cibulky tulipánů se prodávaly i za desetinásobek ročního platu řemeslníka. Šílenství nabral neskutečné rozměry a obchodníci byli ochotni za jednu cibulku tulipánu zaplatit v přepočtu na dnešní hodnotu více než 50.000 USD. Za takovou cenu se v uvedené době dal koupit dům v centru Amsterdamu.

Zlom nastal na jaře v roce 1637, kdy kupující začali nedůvěřovat celému uvedenému systému. Spekulanti, kteří nakoupili ve velkém cibulky tulipánů je začali prodávat, nikdo však nebyl ochoten tyto cibulky kupovat a v důsledku toho cena cibulek tulipánů se propadla na setinu jejich dosavadní hodnoty.
Prasknutí Cibulková bubliny mělo za následek několik let trvající krizi. To mělo za následek, že holandští obchodníci se stali vůči všem netradičním investicím
velmi skeptičtí a to platí až dodnes, kdy velmi racionálně analyzují jednotlivé rizika u investic.

[Ottofx]

Velká hospodářská krize 1929 - 1933
Velkou hospodářskou krizi způsobil krach na Newyorské akciové burze v roce 1929. Jednalo se o první celosvětovou ekonomickou krizi, která ovlivnila téměř všechny země světa. V rámci jednotlivých zemí trvala různě dlouhou dobu. Jelikož tato krize vznikla v USA, měla nejtvrdší dopad právě na Spojené státy americké (Butler, 1998).
Mezi příčiny této krize patří nezodpovědné poskytování úvěrů bez jistoty, že tyto úvěry budou někdy splaceny. Jak uváděl tehdejší ekonom Anderson "V polovině roku 1922 a v dubnu 1928 jsme bankovní úvěry bez potřeby, omluvy, s lehkým srdcem a nezodpovědně více než zdvojnásobily a v letech, které následovaly, jsme za to zaplatili strašnou cenu."
Kromě toho se tato krize nejvíce projevila v tolikrát nejprůmyslovějších zemích jako Německo, Spojené království Velké Británie, Kanada, Francie, Japonsko a Československo. V uvedeném období se pozastavila zcela výstavba a venkovské oblasti a farmáři trpěli díky pádu cen za úrodu, který představoval 40% až 60%.
Byly zasaženy všechna odvětví hospodářství, nejvýše však hornictví, hutnictví a dřevařství. Samotnou krizi způsobila cenová bublina na akciovém trhu, která díky optimistické náladě vyháněla cenu akcií do stále větších výšek, přičemž kupující měli neustálou vidinu zisku z těchto akcí v podobě dividend. Cena akcií však nekopírovala reálný stav ekonomiky. Ke krizi rovněž přispěl nárůst volných peněz v USA v letech 1921 až 1929. Tento nárůst nabídky volných peněz činil až 60%.
Prvotním důsledkem takového nárůstu volných peněz byl pokles úrokových sazeb, čímž lidé i prostřednictvím takto získaných úvěrů investovali i do akcií. Avšak federální rezervní systém USA v obavě ze vzniku cenové bubliny začal zvyšovat úrokové sazby. Zvýšené úroky však investoři nestačily vykrývat zisky z akcií. A proto 24. října 1929 došlo k pádu burzy na Wall Street co, jak již bylo zmíněno, odstartovalo Velkou hospodářskou krizi.
Následně se tato krize přenesla do Evropy. Některé země devalvovali měnu a opustili tzv. zlatý standard (dolar, libra, marka). To mělo za následek, že postupně se zhroutily všechny měnové systémy, které byly na tyto měny navázané.
Nastalo nelehké období velmi dlouhé deprese. Toto období nejvíce postihlo země, které byly závislé na těžkého průmyslu. Krize samozřejmě postihla i bankovnictví. V tomto sektoru krize vyvrcholila poté, co americký prezident F. D. Roosvelt vyhlásil třítýdenní bankovní prázdniny, během nichž byly banky nuceny znovu požádat o povolení k činnosti.
Mezi nejpostiženější země patřilo Československo, kde pokles průmyslové výroby činil až 40% a celková devalvace dosáhla 30%. Počet nezaměstnaných vzrostl v průběhu let 1929 až 1933 ze 42.000 nezaměstnaných na 740.000 nezaměstnaných
V roce 1933 vstoupil v platnost zákon o cenných papírech a v roce 1934 vstoupil v platnost zákon o burzách. Tím se započala éra regulace trhu s cennými papíry.

Jednotlivé země se z této krize snažili dostat realizací velkých vládních projektů (které však navyšovaly státní deficit), které měly vytvořit nová pracovní místa a tím zvýšit vnitřní spotřebu. V USA se v tomto čase realizovala například Hooverova přehrada, v té době šlo o největší vodní elektrárnu na světě. Mezi další opatření patřilo zvyšování dotací do zemědělství, určování minimálních cen zemědělských produktů, nátlak na zaměstnavatele, aby zvyšovaly mzdy a podobně. Velká hospodářská krize měla za následek posílení a rozšíření fašistické ideologie v rámci Evropy.

[Trader07]

Černá středa - největší finanční krize
Jeden z nejzajímavějších pohybů historie Forex trhu ukázala britská libra na podzim roku 1992, přesněji 16. září. Později byl tento den nazvaný \ "Černá středa ", je to den kdy byl zaznamenán největší propad britské měny. Nejdramatičtější to bylo vidět na měnových párech GBP / DEM (libra / německá marka) a na GBP / USD (libra / americký dolar). Propad britské libry vůči americkému dolaru v období od listopadu do prosince 1992 činil 25% (z 2.01 na 1.51 GBP / USD). Hlavní příčinou pro tuto \ "krizi šterlinků " je účast Velké Británie v Evropském měnovém systému s pevně určenými měnovými rozpětími, nedávné volby do parlamentu, snižování průmyslové výroby, Národní banka Anglie usilovala udržet paritu s německou markou, stejně jako dramatický odliv investorů. Ve stejnou dobu, se z těchto důvodů německý měnový trh stával mnohem atraktivnějším než britský. Celkově spekulanti hromadně prodávaly libru vůči německé marce a americkému dolaru. Důsledky měnové krize byly následující: velký nárůst úrokové míry z 10% na 15%, britská vláda musela akceptovat devalvaci libry a vystoupit evropského monetárního systému. Ve výsledku se libra vrátila k volnému plovoucímu výměnnému kurzu.

[Trader07]

Mexická krize 1982
Mexická krize vypukla v roce 1982, kdy mexická vláda ztratila všechny devizové rezervy a neměla prostředky na splácení mexického zahraničního dluhu. V rámci této krize se musel angažovat Mezinárodní měnový fond, který Mexiku poskytl finanční prostředky ve výši 3,84 mld. USD ve formě překlenovacího úvěru. Poskytnutí tohoto úvěru bylo však podmíněno přísnými úspornými opatřeními ve výdajové části mexického státního rozpočtu. Mexická vláda přála ozdravný program, jehož plnění však vyvolalo značnou nespokojenost obyvatelstva. V důsledku omezení výdajů došlo k zastavení růstu ekonomiky a také ke zvýšení nezaměstnanosti v rámci Mexika.

[Scalper33]

Brazilská krize 1999
Brazilská krize vypukla v roce 1999. brazilská vláda z obavy před vypuknutím finanční krize přistoupila k devalvaci brazilské národní měny. Nakolik brazilská ekonomika patřila k největším ekonomikám Latinské Ameriky byla obava, že by se tato krize mohla přenést i na ostatní země. Už od počátku 90. let se Brazílie potýkala s výrazným inflačním růstem, který v některých letech dosahoval až 2.000%.

Je předpoklad, že pokud by brazilská vláda nepřistoupila k devalvaci měny, tato měna by vlivem inflačních tlaků oslabila mnohem výraznější. Brazilská vláda požádala Mezinárodní měnový fond o pomoc, aby uvedenou situaci mohla zvládnout a aby nevedla do recese i ostatní země Latinské Ameriky.

[Trader07]

KRACH BANKY BANKEŘU

Londýnská banka ověřenð, Gurney and Company se specializovala na nákup a prodej diskontovaných směnek a dluhopisů. Patřila k nejúspěšnějším ve světě, získala si výše renomé, dokonce měla přezdívku - banka bankéřů.

Po odchodu zakladatele Samuela Gurneyho se společnost rozhodla až příliš se zaměřit na dlouhodobé investice (například železnice), což by samo o sobě mohlo být v pořádku, ale vedoucí osobnosti banky dělali vysloveně špatné rozhodnutí.

Po poklesu akcií se banka ocitla v problémech, a když v roce 1866 musela stopnout všechny platby, způsobila chaos v celé Británii. V důsledku dominového efektu zbankrotovalo přes dvou stovek společností a banka měla v přepočtu na dnešní eura ztrátu kolem 733 milionů.

[Scalper33]

Asijská krize 1997
Asijská krize zasáhla zejména Thajsko, Jižní Koreu a Indonésii. V roce 1997 spekulativní kapitál v Thajsku způsobil, že navzdory intervencím centrální banky došlo k deficitu platební bilance a následně centrální banka byla nucena změnit tolikrát fixní devizový režim na volný devizový režim, což způsobilo zhoršení platební schopnosti jednotlivých společností a chaos v celé thajské ekonomice. K prohloubení krize přispěl i nezájem centrální vlády o řešení dané situace. Z důvodu propojenosti thajské ekonomiky na ekonomiku Jižní Koreji a Indonésie zasáhla tato ekonomická krize i tyto země.

[Trader07]

Ruská krize 1998
Po pádu socialismu a rozpadu Sovětského svazu nastal v Rusku čas na přechod od plánované k tržní ekonomice. Tento přechod byl však doprovázen množstvím negativních jevů (korupce, nesprávné politická rozhodnutí, nedostatečná vymahatelnost práva a rozmach mafie). Všechny tyto jevy měly za příčinu neustále rostoucí deficit ruského státního rozpočtu, což mělo za následek neustálé zvyšování státního dluhu.

Mezi jednotlivými ruskými společnostmi začalo ve zvýšené míře uplatňovat barterové obchodování. Stát na svůj provoz vydával státní cenné papíry a nabízel je za vysoké úrokové sazby, které však nedokázal následně splácet. Zároveň v důsledku výše uvedených skutečností byl daňový systém v rámci Ruské federace na velmi nízké funkční úrovni. Do země vstupoval převážně spekulativní kapitál a ostatní zahraniční kapitál byl převážně jen krátkodobého charakteru.
Nedostatek kapitálu způsoboval omezení poskytování bankovních úvěrů. Všechny tyto aspekty způsobily, že vláda, státní podniky a také část soukromých podniků přestali vyplácet mzdy svým zaměstnancům a zároveň splácet své dluhy. Dalším negativním jevem, který přispěl k dané situaci byl i prudký pokles ceny ropy, která se dostala na své desetileté minimum. Tato krize vyvrcholila v roce 1998.

[Scalper33]

Novodobá finanční krize 2008
Novodobá finanční krize začala v roce 2008 ve Spojených státech amerických a je možné ji nazvat i jako určitý mezník v dosavadních ekonomických krizích. Tato krize poukázala na to, že současný kapitalismus se neocitl pouze ve standardní krizi ekonomického cyklu, ale i v krizi celého systému. Tuto krizi nezpůsobilo jen selhání bank, ale i selhání samotného ekonomického systému a hlavně reakce tohoto ekonomického systému na tuto krizi. Jak již bylo zmíněno, tato krize vznikla jako finanční krize v USA, následně však přerostla do krize hospodářské, nabrala na síle a stala se globální ekonomickou krizí.

Mezi hlavní příčiny této krize patří vznik toxických aktiv, jejichž vznik umožnila demonetarizace, deregulace a homogenizace finančních trhů a globalizace světové ekonomiky (Jahnátek, 2010).

Samotnou krizi odstartoval koncem roku 2007 krach hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns. Následně se začaly projevovat problémy iv dalších finančních domech v rámci USA, které se však vláda USA nesčetnými pokusy snažila zastavit. Prvopočátkům vzniku této krize byla politika Billa Clintona, která slibovala každému Američanovi vlastní nemovitost. Jednotlivé finanční instituce se předháněly v poskytování levných hypotečních úvěrů, které by napomohly naplnit sen o vlastním bydlení. Poptávka po nemovitostech spojený s levnými hypotékami způsobil růst cen jednotlivých nemovitostí, které byly zárukou za takto poskytnuté hypoteční financování. Banky začaly takové hypoteční financování poskytovat i nízkobonitným klientům, kteří si dosud nemohli dovolit vlastní bydlení a žili v pronájmech.

[Scalper33]

DOT.com bublina 2000
Rozvoj technologií a hlavně rychlý rozvoj internetu způsobily to, že v USA začalo koncem minulého století vznikat množství společností, které se zabývaly vývojem v těchto oblastech. Tyto společnosti často přinášely inovace v rámci tohoto dynamicky se rozvíjejícího trhu, což způsobilo rychlí nárůst jejich akcií.
Rychlý nárůst a vidina vysokých zisků z takových akcí způsobily, že se výrazně zvýšily investice do tohoto odvětví. Tento nárůst vyvrcholil v roce 2000, kdy nabídka akcií byla najednou podstatně
vyšší než poptávka po těchto akcích. Jelikož tento druh akciového trhu byl značně nadhodnocený, došlo v uvedeném roce k splasknutí této technologické bubliny. Nastal výrazný pokles cen akcií, což mělo negativní vliv na investice nejen finančních institucí, ale i samotných obyvatel. Spolu s teroristickými útoky, které nastaly v roce 2001, tento vývoj měl velmi negativní dopad na podnikatelské prostředí a ekonomický růst v rámci USA. Federální rezervní systém na to reagoval snižováním klíčové úrokové sazby, která postupně klesla ze 6,25% na 1%, což mělo za následek stimulaci růstu HDP a vymanění se z této ekonomické krize

[Trader07]

Ekonomická krize 2020 - pandemie COVID-19
Ve světle nových událostí, zvláště pokud jde o šíření koronavirus, to vypadá tak, že nejen ekonomika na Slovensku, ale i jiné ekonomiky jiných vyspělých zemí, čeká recese. Národní banka Slovenska (NBS) varuje, že slovenská ekonomika může propadnout až o deset procent. Očekává se také výrazný nárůst nezaměstnanosti. Vláda SR přijala několik nových přísnějších opatření pro zmírnění šíření pandemie.
Předpovězena globální recese roku 2020 se blíží a její spouštěčem je pravděpodobně pandemie koronavirus, který způsobuje onemocnění COVID-19. Zdá se, že rok 2020 je datem, kdy pád 2.0 opět nastartuje hlubokou recesi.
• The Independent: Další globální finanční krize zasáhne v roce 2020, varuje investiční banka JPMorgan - vyvolaná automatizovanými obchodními systémy.
• Forbes: 20. léta mohou být nejhorší dekádou v historii USA - vyvolané nákazou z globální úvěrové krize.
• Mark Zandt, hlavní ekonom agentury Moodys Analytics, uvedl, že 2020 je skutečný inflexního bodu.
• Nouriel Roubini, profesor na Stern School of NYU, hlavní ekonom pro mezinárodní záležitosti v Bílém domě během Clintonovy administrativy, (pracoval i pro MMF, Federální rezervní systém USA a Světovou banku) předpovídá, že současná globální expanze bude pravděpodobně pokračovat iv příštím roce 2021, upozorňuje však, že všechny indikátory ukazují na globální recesi v roce 2020. poukazuje na to, že globální stimulační balíčky končí, že se blíží inflace, že obchodní spory vytvoří brzdu pro ekonomiky a že úrokové sazby jsou nyní na vzestupné trajektorii.

[Trader07]

Hospodářská krize v Argentině - 2001/2002 - Koncem 80. let začala Argentina realizovat rozsáhlý program ekonomických reforem, jehož cílem bylo snížit nadměrnou inflaci a zajistit dlouhodobý ekonomický růst v zemi. Pozitivním výsledkem bylo snížení roční míry inflace z hyperinflačních 4924% v roce 1989 na 4% v roce 2002. Odvrácenou stranou bylo prudké zvýšení nezaměstnanosti a růst zahraničního dluhu Argentiny.

Země se z recese dostávala pouze pomalu. Začátkem roku 2001 nabídl MMF Argentině půjčku ve výši 13,7 miliardy USD. Tato půjčka měla pomoci Argentině při splácení jejího zahraničního dluhu, ale hlavně uklidnit situaci v zemi a přilákat nové zahraniční investice. MMF však už v srpnu 2001 poskytl Argentině 8 miliard USD na zmírnění krize. Ozvaly se hlasy, že půjčka pouze zvýší zahraniční zadlužení země.

V září 2001 klesla Argentina ještě hlouběji do tříleté recese. Míra nezaměstnanosti se v říjnu 2001 zvýšila na 18,3%. Situace se vyhrotila vypuknutím hospodářské a finanční krize poté, co MMF neuvolnil prosincovou tranši ve výši 1,3 miliardy UDS, kterou vláda potřebovala na splacení úroků zahraničním věřitelům.

[Scalper33]

Krize akciových trhů - 1987 Americké akciové trhy utrpěly největší jednodenní pokles v poválečné éře 19. října 1987. Akciový index Dow Jones Industrial Average se tehdy propadl o 22% a trhy v Evropě a Japonsku ho následovali. K propadu na burze vedlo obecné přesvědčení, že akciovým trhům dominuje obchodování na základě důvěrných, veřejně nedostupných informací, tzv. insider trading, a převzetí firem se uskutečňují pomocí půjčených peněz.
Růst amerického hospodářství se v té době navíc zpomaloval. K tomu všemu se připojili i obavy o dolar, jehož hodnota na mezinárodních trzích klesala. Strach o dolar znásobilo rozhodnutí Německa zvýšit klíčovou úrokovou sazbu, čímž posílilo hodnotu marky.
Nově zavedený elektronický obchodní systém vedl k zesílení poklesů na akciovém trhu, protože požadavky na prodej byly prováděny automaticky. Potenciální hrozba krachu velkých bank vedla americkou centrální banku Federální rezervní systém (Fed) a centrální banky ostatních států k prudkému snížení úrokových sazeb. Uplatnili se i tzv. vypínače na limitování programovaného obchodování. Tento nástroj umožnil úřadům nakrátko pozastavit všechny obchody s akciemi.
Zdálo se, že přímý ekonomický dopad krachu na burze byl malý a akciové trhy se rychle zotavili. Nižší úrokové sazby, zvlášť ve Velké Británii, ale mohly v letech 1988-89 přispět ke vzniku bubliny na trhu s nemovitostmi. Snížené úrokové sazby mohly stejně zapříčinit, že se libra dostala pod tlak, což zas v roce 1992 vedlo k devalvaci britské měny.
Krach ukázal, jak úzce jsou provázané globální akciové trhy a změny v hospodářské politice v jedné zemi mohou potenciálně ovlivnit trhy po celém světě. USA a Británie zpřísnily zákony v oblasti "insider tradingu", zneužívání informací, které neznají ostatní investoři.

[Scalper33]

Ropné šoky v 70. letech Slovním spojením "ropné šoky" nebo "ropná krize" se označuje prudký nárůst cen ropy na světových trzích v 70. letech 20. století. Náhlý nárůst cen černého zlata byl jednou z příčin velké inflace v tomto období. V důsledku podpory, kterou USA vyjádřili Izraeli v tzv. Jomkippurské válce, se arabští členové OPEC (Organization of Petrol Exporting countries - Organizace zemí vyvážejících ropu) rozhodli zvýšit cenu ropy o 70% a postupně snižovat její produkci.

Arabské země uvalily embargo na USA za vojenskou pomoc Izraeli a na evropské země Nizozemsko a Portugalsko za to, že dali USA k dispozici své vojenské základny. Cena ropy vzrostla i po Íránské revoluci v roce 1979. Tyto události vedly Západ ke snižování spotřeby ropy, k hledání nových energetických zdrojů, výrobě alternativních paliv a vývoji automobilů s nízkou spotřebou. Diskuse o energetice se díky těmto událostem dostala na vrchol žebříčku důležitosti.

Tato mezinárodní ekonomická situace zhoršila vnitřní problémy mnoha zemí a vedla ke zvýšené nezaměstnanosti (bez práce zůstaly přibližně 2 miliony lidí). Vedlejšími efekty byly pokles HNP, růst inflace a státního dluhu. Tyto problémy vyvolaly opětovnou diskusi o změně sociální a hospodářské politiky.

[Scalper33]

Mississipská bublina

Za prasknutím této finanční bubliny stojí hlavně skotský dobrodruh John Law. Patřil mezi ty typy lidí, co si burzu a investování mýlili s kasinem. Po kontroverzní minulosti zavítal tento finanční alchymista počátkem 18. století na francouzský dvůr, který byl v zoufalé finanční situaci.

Pro své machinace získal vévody Filipa Orleánský, regenta Ludvíka XV., A podařilo se mu založit banku, která převzala správu královských příjmů a zároveň mohla vydávat vlastní bankovky. Law začal vydávat papírové bankovky, přičemž nepochopil, že takový projekt má úspěch pouze tehdy, pokud jsou peníze něčím kryté. V té době se předpokládalo, že v oblasti Mississippi a Louisiany se nacházejí velká ložiska diamantů a zlata.

Law založil Západoindická společnost pro obchod s Mississippi a spekuloval s jejími akciemi, které skupoval nebo prodával dále však bez rozmyslu vydával nové peníze. Ukázalo se, že pozitivní zprávy jsou nepravdivé, diamantová bublina splaskla a výsledkem byla velká inflace a nedůvěra Francouzů k papírovým penězům. Podle některých badatelů i tyto události byly příčinou Velké francouzské revoluce o třičtvrtě století později.

[Ottofx]

Energetická krize 2022
Rostoucí ceny a politická rizika
Již více než deset let od globální finanční krize se centrální banky na rozvinutých trzích setkávají s nízkou inflací. Ale v důsledku pandemie se spotřebitelské a výrobní ceny vyšplhaly na maximální hodnoty za několik dekád. Tento růst cen byl podpořen nesouladem nabídky a poptávky u komodit, jakož i narušením globálních dodavatelských řetězců. Ještě důležitější však je, že zvýšení cen, které bylo zpočátku odborníky po celém světě považováno za přechodné, zůstalo na vzestupu celé měsíce, což vyvolává otázky ohledně načasování a rozsahu měnové politiky. Téma energetické krize se prolíná nejméně polovinou rizik definovaných v seznamu Dun & Bradstreet. A to jsou:

Globální inflace: Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou energie doprovázejícím znovuotevření ekonomiky se pravděpodobně pro zimu na severní polokouli zhorší. A to dokonce v době, kdy OPEC+ nevyslechl americkou žádost na uvolnění dodávek ropy. Riziko růstu cen energií bylo největším problémem i ve 4. čtvrtletí loňského roku.
Problémy dodavatelských řetězců: Narušení odběratelsko-dodavatelských vztahů se v průběhu pandemie objevovalo opakovaně od polovodičů až po komodity. Toto riziko zůstalo zvýšené.

Energetická výzva pro Evropu: Summit COP26 – konference o změně klimatu – ještě v listopadu 2021 přinesla smíšené závěry týkající se opatření v oblasti klimatu. Největší riziko, které z toho vyplývá, je zmatek ohledně směru a tempa energetického přechodu. Zatímco tlak na dekarbonizaci na celém světě je zřejmý a země se přihlásily k emisním cílům, energetická krize způsobená nedostatkem uhlí ukázala omezení při plnění těchto cílů.

Fiskální obavy na rozvíjejících se trzích: Trvalý nebo náhlý nárůst cen by mohl přimět více rozvíjejících se trhů ke zpřísnění měnové politiky. To zvýší jejich náklady na obsluhu dluhu, což může vést ke snížení ratingu zemí a tlaku na státní rozpočty. Navíc to pravděpodobně sníží vyhlídky na globální ekonomický růst.